Vyšetření postiženího
Ø Při příchodu na místo objektivně hodnotíme co se stalo, co postiženého bolí, má-li pulz, dýchá?
Ø Ptáme se přítomných, kolemjdoucích.
Vědomí:
Ø stav vědomí, chování, komunikace, sténání, výkřiky
Ø orientace v čase, místě, prostoru
Dýchání:
Ø vyšetřujeme pohyby hrudníku a dýchání, frekvenci dechů popř. chrčení
Ø dále není-li v ústech překážka ( protéza, zvratky )
Ø všímáme si zápachu dechu např. po acetonu, alkoholu
Krevní oběh:
Ø vyšetřujeme frekvenci (počet ) a kvalitu ( tvrdý, měkký, nitkovitý ) pulzu
Po vyšetření základních životních funkcí a popř. jejich stabilizování vyšetřujeme dále.
Vždy pečlivě vyšetřujeme celou postavu nemocného, nikdy se nesoustředíme jen na viditelné poranění, nebo obtíže na které si nemocný stěžuje. Sledujeme polohu postiženého, známky poranění, krvácení atd.
Hlava
Ø vyšetřujeme vzhled, výraz obličeje, barva kůže v obličeji, vlasovou část, prohmatáme krční páteř, oči – stav zornic, nos – deformace, krvácení, uši – krvácení, mozkomíšní mok
Hrudník
Ø vyšetřujeme pravidelnost dechu, vedlejší dechové fenomény, stabilitu hrudního koše, deformace, rány
Břicho
Ø vyšetřujeme palpační citlivost, rezistence, hematomy, rány a jejich obsah
Vyšetření pánve
Ø vyšetřujeme palpační citlivost, hematomy, bolestivost, deformace
Vyšetření končetin
Ø krvácení, deformity kostí, stav a funkčnost kloubů, stav kůže, hematomy, rány, vpichy
Při celkovém vyšetření hodnotíme i subjektivní příznaky postiženého ( bolest, dušnost, žízeň,
nevolnost, únava a slabost, úzkost a strach, amnézie – ztráta paměti, závrať, krepitace – narážení kostí do sebe ).